V úterý 26. května se sešel Řídící výbor Paktu zaměstnanosti Plzeňského kraje, jehož hlavním úkolem bylo vyhodnocení podrobného monitoringu implementace Strategie rozvoje lidského kapitálu (SRLK). Setkání se zaměřilo na identifikaci klíčových výzev, kterým regionální trh práce v současnosti čelí – především na dopady celkového ochlazení ekonomiky, probíhající strukturální transformaci a přetrvávající územní disparity. Výbor podrobně analyzoval kritické deficity a tzv. „bílá místa“, tedy oblasti, které i přes svou strategickou důležitost dlouhodobě narážejí na podfinancování, nedostatek kvalifikovaného personálu či rigidní systémové překážky. Jako přímá reakce na tato zjištění byly představeny konkrétní návrhy řešení a schváleno 7 prioritních investičních fiší (projektových záměrů) pro rok 2027. Konkrétně se jedná o tyto schválené priority:
- Rozvoj poradenských služeb.
- Rozvoj moderních informačních nástrojů zaměřených na podporu kariérového poradenství v Plzeňském kraji.
- Zajištění ročního jazykového kurzu pro cizince nastupující na střední školy (Rok s češtinou).
- Návrh systémové spolupráce mezi Úřadem práce ČR a nestátními neziskovými organizacemi (NNO) v oblasti agendy cizinců.
- Zřízení sdílené pozice interkulturního pracovníka pro organizace zajišťující práci s cizinci.
- SPoint – podpora sociálního podnikání.
- Marketingová strategie Plzeňského kraje pro vzdělávání.
Kontext trhu práce a mzdový vývoj
Plzeňský kraj si dlouhodobě udržuje pozici jednoho z regionů s nejnižší nezaměstnaností v České republice. Data z monitoringu však potvrzují pokračující strukturální transformaci: region se posouvá od modelu plošné poptávky po nízkokvalifikované pracovní síle směrem k technologicky náročnějším formám výroby. Tento posun klade zcela nové nároky na vzdělanostní a kvalifikační strukturu obyvatelstva.
Strukturální přerod a hospodářské ochlazení se bezprostředně promítají také do mzdového vývoje v kraji. Dochází ke zpomalení celkového tempa růstu nominálních mezd a k citelnému rozevírání mzdových nůžek. Zatímco v technologicky pokročilých oborech a u vysoce kvalifikovaných pozic si zaměstnanci díky své nepostradatelnosti udržují stabilní mzdový růst, v sektorech s nízkou přidanou hodnotou růst mezd stagnuje. Mzdové i sociální rozdíly navíc kopírují extrémní územní disparity, které současný trh práce štěpí na dva odlišné světy – ekonomicky silnou plzeňskou aglomeraci a strukturálně znevýhodněné periferie. Tyto nůžky jsou nejvíce rozevřené právě v oblasti vzdělanosti. Kritickým příkladem je okres Tachov, který se ve většině sledovaných vzdělávacích a socioekonomických parametrů dlouhodobě nachází na chvostu celostátních statistik.
Zásadním a dlouhodobým specifikem Plzeňského kraje zůstává extrémně vysoký podíl cizinců, a to jak v celkové populaci, tak přímo na trhu práce. V přepočtu na celkový počet zaměstnaneckých míst vykazuje náš region dlouhodobě nejvyšší koncentraci zahraničních pracovníků ze všech krajů České republiky, což s sebou přináší specifické nároky na jejich integraci, sociální soudržnost a jazykovou připravenost.
Průběh monitoringu
Sběr dat pro vyhodnocení implementace Strategie rozvoje lidského kapitálu probíhal v období od ledna do dubna 2026. Zajišťovali jej pracovníci Regionální rozvojové agentury (RRA) zapojení do realizace Paktu zaměstnanosti. Monitoring byl zacílen na garanty konkrétních opatření definovaných ve schválené Strategii rozvoje lidského kapitálu a na další relevantní organizace, které byly vybrány na základě expertního posouzení jejich činnosti a zaměření.
Hlavní zjištění monitoringu
V prvních strategických oblastech, které se zaměřují na rozvoj kompetenčního vzdělávání a hlubší propojení škol a zaměstnavatelů, průzkum potvrdil nutnost inovace oborů z pohledu obsahu i metod výuky a potřebu rozvoje center technologické excelence. Aktivity zaměřené na přenos zjištěných kompetenčních požadavků trhu práce z monitoringu a od zaměstnavatelů do reálné výuky prostřednictvím úprav školních vzdělávacích programů (ŠVP) již intenzivně probíhají pod vedením Paktu zaměstnanosti v úzké součinnosti zaměstnavatelů se středními školami. Významným milníkem bylo formulování a schválení Společné politiky Plzeňského kraje a Západočeské univerzity v Plzni, jejíž implementace v současné době úspěšně probíhá a reálně podporuje zavádění modulární výuky a rozvoj pokročilých technologických směrů, jako jsou polovodiče či umělá inteligence.
Oblast kariérového poradenství a celoživotního učení dlouhodobě vykazuje hluboký rozpor mezi vysokým zájmem veřejnosti a reálnými možnostmi systému, které narážejí na podfinancování a nedostatek odborného personálu. Krajské centrum vzdělávání zajišťuje metodickou podporu a vzdělávání kariérových poradců, ale v současné době se potýká s limitovanými kapacitami pro přímou práci se žáky přímo ve školách a pro individuální poradenství. Vytvořené on-line nástroje, zejména portál studujvpk.cz, musí být dále rozvíjeny, aby byly atraktivní a uživatelsky přívětivé pro mladou generaci. V oblasti rozvoje dovedností dospělé populace sice představuje pozitivní krok spuštění platformy „Jsem v kurzu“ a vůdčí role univerzity v zavádění profesních mikrocertifikátů, nabídka dalšího vzdělávání ze strany krajských středních škol však prozatím stagnuje. K tomu přispívá i absence jednotné marketingové strategie komunikující hodnotu celoživotního rozvoje lidského talentu.
Strategické oblasti zaměřené na integraci cizinců a sociální inkluzi reflektují demografickou realitu Plzeňského kraje, který se vyznačuje nejvyšším podílem zaměstnaných cizinců na počet pracovních míst v celé České republice. To vytváří enormní tlak na regionální infrastrukturu, zejména v plzeňské aglomeraci a na Tachovsku. Monitoring v této sféře odhalil kritické „bílé místo“ v podobě nedostatku kurzů českého jazyka pro dospívající cizince přicházející do školského systému, což výrazně zvyšuje riziko jejich studijního selhání a následné společenské segregace. Vedle naléhavé potřeby systémového jazykového vzdělávání a rozvoje interkulturní asistence analýza poukázala na chybějící koordinační zázemí pro sociální podnikání, které má nově vyřešit vznik specializovaného kontaktního místa S-Point, a na nutnost zavedení programů zaměřených na Age management pro udržení starších věkových skupin na trhu práce.
Kompletní zpráva z monitoringu: Zpráva_Implementace SRLK2026
