Vzdělání a konkurenceschopnost. Tyto dva pojmy spolu úzce souvisí a jejich vazba je vzhledem k přechodu ke znalostní ekonomice stále těsnější. Se vztahem vzdělávání a ekonomického růstu pracuje například každoroční zpráva Světového ekonomického fóra The Global Competitiveness Report (World Economic Forum, 2019 – aktuální verze ke stažení ZDE).
Zpráva rozlišuje 3 typy ekonomik dle jejich vyspělosti. V nejnižším stádiu tvoří ekonomický růst převážně přírodní zdroje a nekvalifikovaná pracovní síla, zatímco v nejvyšší stádiu jsou ekonomiky postavené na nejnáročnějších výrobních procesech a inovacích, což je spojeno s
vysokými nároky na kvalitní vzdělání a školství. Česká republika spadá do nejvyšší kategorie a ve výše zmíněném žebříčku jí aktuálně patří 32. místo.
Mnohé studie, které zkoumají vztah mezi vzděláváním a ekonomickým růstem se dokonce pokoušejí tento vztah kvantifikovat, a to na základě průměrné délky studia (např. Hanushek & Wößmann 2007 – k dispozici ZDE), nebo na základě kvality vzdělávání (např. Hanushek & Kimko 2000 – k dispozici ZDE).
Tuto metodiku přejala i OECD, která ve své studii z roku 2010 kvantifikuje vztah mezi ekonomickým růstem a kvalitou vzdělání na základě výsledků šetření PISA a nabízí i scénáře, jak se zlepšení výsledků studentů v PISA testech odráží v růstu HDP (viz ZDE). Pokud by se dle této metodiky zlepšil výsledek českých patnáctiletých studentů v PISA testech o 25 bodů, zvýšilo by se HDP ČR v roce 2050 o 7,2%. Pokud by výsledky českých studentů dosáhly na úroveň Finska, bylo by české HDP v roce 2050 vyšší o 8,3 %. Na druhou stranu propad výsledků ČR v PISA testech v letech 2003-2009 znamená HDP v roce 2050 nižší o 8,5 % (viz zpráva Národní ekonomické rady vlády 2011, str. 123).
Zásadní pro Českou republiku je zjištění, že vztah mezi vzděláváním ekonomickým růstem je dle této metodiky mnohem vyšší u otevřených ekonomik zapojených do mezinárodního obchodu a u zemí s více studenty s technickým zaměřením.
A jak si Česká republika v šetření PISA stojí? V poslední šetření v roce 2018 skončila v mezinárodním srovnání 79 zemí ve čtenářské gramotnosti na 25. místě, v matematické na 22. místě a v přírodovědné na 21. místě. Nejlepší na světě byli Číňané a mezi Evropany si nejlépe vedli Estonci. Vzhledem k tomu, že v roce 2018 byl kladen důraz na čtenářskou gramotnost, přineslo šetření v tomto směru detailnější informace, například jakých výsledků dosáhli žáci u různých zřizovatelů a různých krajích.
Zajímavé je zjištění, že na všech stupních škol dosáhly veřejné školy výsledků statisticky významně lepších, než školy soukromé či církevní. Zároveň se také potvrdily zásadní rozdíly mezi jednotlivými kraji, kde na jednom pólu stojí Praha a na druhém Ústecký kraj.
Nejméně žáků, kteří nedosáhli základní gramotnostní úrovně je v Plzeňském kraji, který zároveň dopadl výrazně lépe, než by odpovídalo složení žáků z hlediska socioekonomického zázemí.
V případě matematické a přírodovědné gramotnosti se podle něj výsledek Česka v roce 2018 ještě výrazně nepřiblížil těm nejlepším výsledkům, kterých čeští žáci v těchto gramotnostech dosáhli v roce 2003 a v roce 2006. V roce 2003 byl výsledek testování v matematice 516 bodů, tedy o 17 víc než loni. V přírodovědě měli Češi před 13 roky 513 bodů, což bylo o 16 víc než loni. Na druhou stranu čeští žáci dosáhli mezinárodním srovnání výrazně lepších výsledků, než odpovídá výdajům na vzdělávání.
Národní zpráva z mezinárodního šetření PISA 2018 je zveřejněna ZDE.
Význam gramotností a vzdělávání pro konkurenceschopnost regionu, stejně jako existující rezervy v oblasti efektivní implementace ICT technologií do výuky reflektuje také aktuálně dokončený Krajský akční plán vzdělávání (ke stažení ZDE) a na další zlepšování v těchto oblastech bude zaměřen také připravovaný projekt Implementace krajského akčního plánu (IKAP2).