Naše observatoř zaměstnanosti pokračuje ve sledování toku nezaměstnanosti (údaje za první pololetí k dispozici ZDE). Tentokrát Vám přinášíme detailní výsledky monitoringu vývoje nezaměstnaných podle věku, vzdělání a povolání za celý rok 2020. Tok nezaměstnaných za sledované období je dán rozdílem mezi počtem nových evidencí nezaměstnaných a počtem vyřazení z evidence Úřadu práce ČR (dále ÚP).
Ve 2. pololetí 2020 se proti 1. pololetí výrazně snížil počet osob, které přibyly v evidenci ÚP (v 1. pololetí +3,2 tis., ve 2. pololetí necelých +2,0 tis.). Také celoroční výsledky potvrdily, že největší přírůstek byl zaznamenán v dubnu (+1,8 tis.). Následoval prosinec (+1,2 tis.) a leden (0,9 tis.). Velmi nerovnoměrný vývoj můžeme sledovat o prázdninách – v červenci přibylo 0,6 tis. osob, zatímco v srpnu jich 0,7 tis. ubylo. S největší pravděpodobností tato data odráží příchod absolventů škol, kteří ale poměrně brzy našli uplatnění.
Ve všech okresech počet evidovaných v obou pololetích rostl, nicméně mezi okresy lze sledovat poměrně značné rozdíly. V Klatovech se počet nezaměstnaných v 1. pololetí zvýšil pouze málo (+34), zatímco výrazně více rostl ve 2. pololetí (+587). Větší nárůst ve 2. pololetí měly také Plzeň-jih a Plzeň-sever, rozdíly byly ale malé. Ostatní okresy měly ve 2. pololetí menší nárůst než 1. pololetí. Největší rozdíl v přírůstku nezaměstnaných nastal v okrese Plzeň-město (+1,7 tis. v 1. a +0,2 tis. ve 2. pololetí).
Ve vývoji podle věku lze mezi pololetími nalézt dvě významné odlišnosti. Za prvé v 1. pololetí bylo nejvíce nově evidovaných i vyřazených osob ve věku 26 let (zřejmě vliv absolventů VŠ), ve 2. pololetí bylo obou skupin nejvíce ve věku 20 let (zřejmě vliv absolventů SŠ). Druhá, významnější odlišnost se týká širší skupiny. Zatímco v 1. pololetí nebyly mezi 5letými věkovými skupinami velké rozdíly v počtech osob zůstávajících v evidenci, ve 2. pololetí počet těchto osob zřetelně rostl s věkem. Starším se tedy dařilo hůře se uplatnit na trhu práce.
Podle stupně dosaženého vzdělaní bylo možné sledovat velký počet nově evidovaných v lednu v souvislosti s ukončením poměru ke konci roku. Týkalo se to zejm. vyučených a osob nejvýše se základní vzděláním, a překvapivě také magisterského vzdělání. V dubnu se omezení v důsledku covidu projevila velkým nárůstem nově evidovaných, a to u všech stupňů vzdělání kromě magisterského. Počet nově evidovaných osob s magisterským vzděláním výrazněji rostl v červenci až v září a s měsíčním odstupem následoval u této skupiny také růst počtu vyřazených z evidence. Obdobně v září rostl počet nově evidovaných osob s úplným středním vzděláním s maturitou. Na oboje měl vliv příchod absolventů na trh práce.
Podle skupin profesí došlo k výraznému nárůstu nově evidovaných v dubnu zejména u hlavních tříd Pracovníci ve službách, Obsluha strojů a zařízení a Pomocní a nekvalifikovaní. Další výrazný nárůst evidovaných na konci roku zasáhl kromě výše uvedených tříd také Řemeslníky a opraváře. Zajímavé je, že nárůst nově evidovaných Pracovníků ve službách, začal již v říjnu, tedy před druhou vlnou protikovidových opatření (viz graf).