Při rozhovorech se zaměstnavateli se může zdát, že hlavním problémem středního vzdělávání v Plzeňském kraji je nedostatek absolventů technických oborů a řemesel. Pravdou je, že počty absolventů odborných škol nejsou dlouhodobě schopny pokrýt potřeby zaměstnavatelů, a to zejména v elektrotechnických, strojírenských a IT oborech. Pokud se na oborovou strukturu podíváme v širším kontextu, získáme jiný pohled a zjistíme, že zaměstnavatelé si u nás rozhodně nemají na co stěžovat.
Česká republika má ze zemí Evropské unie jeden z nejvyšších podílů studia na středních odborných školách.
Na odborné školy a učiliště u nás chodí 71 % žáků, zatímco průměr zemí EU činí pouze 49 %. Všeobecné obory, odborná lycea a gymnázia, v České republice studuje jen 29 %. V roce 2022 se na ně dostalo dokonce jen kolem 25 procent dětí, což je stále výrazně více než v Plzeňském kraji. Plzeňský kraj se totiž řadí se k regionům s nejnižším podílem gymnazistů, což je dáno strukturou hospodářství, potřebami místních zaměstnavatelů, ale také dlouhodobou podporou technických oborů a řemesel. V roce 2022 byl podíl žáků přijatých na gymnázia s hodnotou 15,8 % druhý nejnižší v mezikrajském srovnání.
Vysoký podíl mladých lidí na odborných středních školách, které poskytují předčasně specializované vzdělání je spojený s řadou problémů, což na objektivních datech prostřednictvím prohlížečky DataPAQ.cz přesvědčivě ilustruje analýza výzkumné organizace PAQ Research, která problémy strukturuje do 4 navzájem propojených okruhů:
- Regionální rozdíly
- Předčasné odchody ze vzdělávání
- Příliš specializované obory
- Nezaměstnanost a neshoda studovaného oboru s následným zaměstnáním
Regionální rozdíly nejdou patrné nejen mezi kraji, ale i mezi jednotlivými okresy a mikroregiony, projevují mnoha způsoby mají vliv na kvalitu výuky, motivaci žactva, úspěšnost ve studiu, nejvyšší dosažené vzdělání či získané kompetence a odbornost. Jako příklad lze uvést například Tachovsko, které se v řadě klíčových indikátorů dlouhodobě pohybuje na posledních místech žebříčků, a to nejen v rámci kraje, ale i v rámci celé ČR (včetně předčasných odchodů, úrovně vzdělání i nezaměstnanosti absolventů).
Organizace PAQ Research dochází k závěru, že vysoký počet oborů a absence kvalitního všeobecného základu znevýhodňuje absolventy na trhu práce a středoškolské vzdělávání v součtu reprodukuje sociální nerovnosti, což je významný argument pro systémovou debatu o změnách oborové soustavy, kterou přinesou chystané „velké revize rámcových vzdělávacích programů“. Jedním z hlavních bodů této reformy je právě zásadní redukce počtu oborů odborných škol, která by měla zasáhnout více než 50 % nabízených oborů.
Výše uvedený argument ovšem neplatí ve stejné míře všude, což dobře ilustruje právě příklad Plzeňského kraje. Nezaměstnanost absolventů nematuritních oborů je zde s přehledem nejnižší v republice s hodnotou 4,1 %, zatímco celorepublikový průměr činí 7,2 % a například v Ústeckém kraji dosahuje 11,1 %. Naopak u absolventů gymnázií, u nichž sice obecně platí, že jejich nezaměstnanost je ze všech typů škol nejnižší, dosahuje 2,3 %, zatímco celorepublikový průměr činní 1,7 % a například v Praze pouze 0,8 %. Tato data jasně ukazují, že absolventi odborných škol v Plzeňském kraji svoje uplatnění mají a nejedná se pouze o volbu z nouze.
Preference zaměstnavatelů sice opravdu směřující spíše k širšímu všeobecnému a mezioborovému základu, jak ukázalo nedávno zveřejněné Šetření potřeb zaměstnavatelů NPI, a jak potvrzují i průzkumy Paktu zaměstnanosti, které realizujeme v rámci návrhů úprav školních vzdělávacích programů v souvislosti s digitalizací. Prostor pro posilování základních klíčových kompetencí a mezioborových odborných znalostí lze však podle našich analýz najít i v rámci šířeji koncipovaných oborů odborného vzdělávání. Vhodnou formou posilování všeobecných oborů může být navyšování kapacit technických lyceí, což je cesta, kterou se vydává například VOŠ a SPŠ elektrotechnické v Plzni.
Přímo na řešení problémů s předčasnými odchody ze vzdělávání, nezaměstnaností absolventů a nesouladem mezi studijním oborem a zaměstnáním jsme se zaměřili v projektu StartKa (Start kariéry v Plzeňském kraji), jehož realizaci zahajujeme v září. Více o projektu a možnostech zapojení naleznete ZDE.