Česká republika je třetím nejčastějším cílem Ukrajinců a zároveň zemí s největším počtem ukrajinských uprchlíků na 100 tisíc obyvatel. K dnešnímu dni našlo v České republice útočiště 382 tisíc uprchlíků, z toho přes 29 tisíc v Plzeňském kraji. Odpovědné orgány dosud disponovaly jen omezeným množstvím dat, která tak neposkytovaly komplexní pohled na jejich situaci a potřeby. Z toho důvodu realizovalo MPSV v červnu rozsáhlý průzkum mezi více než 50 tisíci uprchlíky, který dostupná data doplňuje.
Nejčastěji se jedná o mladé ženy s jedním dítětem
Z analýzy vyplývá, že uprchlíci jsou většinou mladí a vzdělaní. Mezi příchozími je 44 % žen a 36 % dětí. Tento poměr je dlouhodobě stabilní. Věkově jsou ¾ dospělých uprchlíků do 45 let, přičemž 28 % z celkového počtu dospělých je dokonce pod 30 let. Nejčastějším typem ukrajinské domácnosti uprchlíků v ČR je matka s jedním dítětem. Výrazná část z nich má velmi malé děti: bezmála polovina domácností má děti mladší 5 let.
Přibližně 44 % respondentů bydlí v solidárních domácnostech, dalších 24 % bydlí v nájmu či podnájmu. Na ubytovnách žije 15 % uprchlíků, což odpovídá zhruba 58 tisícům osob.
Jazykové kompetence v českém i anglickém jazyce jsou nízké
Uprchlíci potřebují především pomoc s výukou češtiny, zejména ti ekonomicky aktivní. Jazykové kompetence uprchlíků v češtině a angličtině jsou obecně nízké, nicméně téměř 1/3 uprchlíků češtinu částečně ovládá a obdobně je na tom i úroveň angličtiny. To je také jeden z důvodů, proč působí nejvíc příchozích v nízkokvalifikovaných profesích.
Převažují ekonomicky aktivní osoby s vyšší kvalifikací
O charakteru Ukrajinců, kteří do Česka přišli, vypovídá také informace o nejvyšším dosaženém vzdělání. Mezi příchozími uprchlíky jsou nejčastěji vysokoškoláci, kterých je 35 %. Je však třeba dodat, že podíl vysokoškoláků je na Ukrajině díky odlišnému vzdělávacímu systému vyšší než v ČR.
Mezi příchozími uprchlíky je 61 % osob (237 tisíc) v ekonomicky aktivním věku. Díky jejich vysoké vzdělanosti je jejich potenciál pro uplatnění na trhu práce značný. Vzhledem k vysokému počtu matek s dětmi je ovšem nezbytnou podmínkou vytvoření předpokladů pro sladění rodinného a pracovního života.
Z odpovědí uprchlíků v dotazníkovém šetření vyplývá, že více než polovina osob v ekonomicky aktivním věku je zaměstnaná nebo samostatně výdělečně činná. Z toho 81 %pracuje pro české zaměstnavatele a 19 % na dálku pro zaměstnavatele na Ukrajině.
Kvalifikační potenciál se zatím nedaří využít
Nejvíce uprchlíků i zaměstnanců celkem pracuje u zaměstnavatelů s více než 250 zaměstnanci. Přes 44 % pozic je v oblasti „obsluha strojů a zařízení, montéři“ a dalších 36 % je v oblasti pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Taková míra koncentrace v nejméně kvalifikovaných povoláních vzhledem k jejich vyšší kvalifikaci ukazuje na nevyužívání potenciálu uprchlíků. Mezi hlavní důvody patří jazyková výbava, ale také problémy s uznáváním kvalifikací. Nevyužívání pracovního potenciálu uprchlíků potvrzují i další data. V dotazníkovém šetření pouze 16 % pracujících uprchlíků uvádí, že se jim podařilo nalézt pozici ve stejném oboru, v jakém pracovali na Ukrajině. Zbylých 84 % pracujících uprchlíků pracuje v jiném než ve svém původním oboru. Uchytit se na české pracovním trhu ve stejné profesi, ve které pracovali před odchodem z Ukrajiny, se podařilo v největší míře těm uprchlíkům, kteří již na Ukrajině působili v nízkokvalifikovaných profesích.
Nevyužívání pracovního potenciálu uprchlíků naznačuje i podíl pozic obsazených uprchlíky, na které zaměstnavatel požadoval základní nebo žádné vzdělání (57 % pozic).
Jestliže dotazníkové šetření ukazuje na významné mezery v oblasti využívání specifických dovedností uprchlíků kvůli jejich zaměstnávání mimo jejich předchozí obor, pak na druhou stranu šetření indikuje relativně vysokou stabilitu zaměstnání uprchlíků. Tři ze čtyř pracujících uprchlíků (77 %) totiž uvedlo, že svoji práci chápou jako stálou. Na charakter stálého zaměstnání ukazuje i fakt, že polovina respondentů tráví v práci ke 40 hodinám týdně, tedy standardní dobu odpovídající plnému úvazku.
Nezaměstnanost je nízká, ochota rekvalifikovat se vysoká
Nezaměstnanost a ekonomická neaktivita, kterou v dotazníkovém šetření uváděli uprchlíci, je relativně nízká. Mezi hlavní důvody nezaměstnanosti uprchlíci řadí především nedostatečnou znalost češtiny (71 %), významný vliv má také péče o děti (35 %). Drtivá většina nezaměstnaných uprchlíků se neregistruje na Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. To může mít v budoucnu řadu negativních důsledků, například ve vztahu k povinnosti odvádět pojistné na zdravotní pojištění.
Ochota rekvalifikovat se je mezi respondenty, kteří v ČR prozatím nepracují, vysoká: přesahuje 70 % (Graf 32). To spolu s částečnou ochotou se přestěhovat (Graf 32) indikuje snahu přizpůsobit se situaci na českém pracovním trhu.
Zdroj:
Klimešová, Šatava, Ondruška: Situace Uprchlíků z Ukrajiny. Ministerstvo práce s sociálních věcí, 13.7. 2022. Dostupné na URL: https://www.mpsv.cz/documents/20142/1248138/Situace_uprchliku_MPSV_13072022.pdf/7f85ee74-a010-fc04-d696-364b1c4e3eab.