Po celý rok jsme Vám průběžně přinášeli informace z monitorovacího šetření zaměstnavatelů za rok 2019 v Plzeňském kraji, které každoročně provádí Úřad práce (více o šetření ZDE). V posledním ze série článků se podíváme na srovnání vývoje struktury zaměstnanosti mezi v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018, ale také na to, jaký vývoj očekávali zaměstnavatelé pro rok 2020. Průzkum probíhal ještě před zavedením vládních opatření v souvislosti s Covid-19, která oblast zaměstnanosti významně ovlivnila. Tyto data ukazují, s jakými očekáváními a nastavením personální politiky vstupovali zaměstnavatelé do nového roku. Nakolik se očekávání lišila od reality se brzy dozvíme. Aktuálně totiž probíhá monitorovací šetření za rok 2020. Naši partneři budou první, kdo se bude moci seznámit s jeho výsledky. Srovnání predikce a reálné situace ovlivněné epidemií poskytne jistě cenné a oproti statickým datům přesnější údaje o skutečných dopadech na oblast zaměstnanosti. Již nyní je zřejmé že změna struktury mezi roky 2019 a 2020 bude mnohem výraznější než v letech předchozích.
Vývoj celkové zaměstnanosti
Z meziročního srovnání mezi lety 2018 a 2019 vyplývá, že největší růst zaměstnanosti zaznamenal III. sektor, konkrétně šlo o profesní, vědecké a technické činnosti; administrativní a podpůrné činnosti a velkoobchod a maloobchod. V absolutních číslech začalo nejvíce nových zaměstnanců pracovat ve vzdělávání (355 osob).
Vývoj struktury vzdělání
Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců zaznamenaly ostatní činnosti a profesní, vědecké a technické činnosti. Největší pokles ubytování a stravování. K největšímu zvýšení počtu zaměstnanců se základním vzděláním došlo v ostatních činnostech a zpracovatelském průmyslu. K největšímu poklesu v dopravě a skladování. V celkově nejpočetněji zastoupeném stupni vzdělání vyučení bez maturity došlo k největšímu nárůstu zaměstnanosti v odvětví ubytování a stravování a kulturních činnostech. K největšímu poklesu v ostatních činnostech a administrativních činnostech.
Meziroční vývoj struktury profesí
Meziroční vývoj struktury profesí ukazuje, že největší celkový růst zaměstnanosti zaznamenali pracovníci ve službách a prodeji; kvalifikovaní pracovníci v zemědělství a obsluha strojů a zařízení. Největší celkový pokles zaznamenali úředníci (a administrativní pracovníci), a to především ve veřejné správě a ostatních činnostech. Významný je také celkový meziroční pokles zaměstnanosti řemeslníků a opravářů především v odvětvích výroba a rozvod elektřiny, plynu a zásobování vodou.
Meziroční vývoj struktury zaměstnaných cizinců
Z meziročního vývoje struktury zaměstnaných cizinců vyplývá celkově pokles zastoupení občanů Slovenské republiky mezi zaměstnanými cizinci, a to především v dopravě a skladování; stavebnictví; zpracovatelském průmyslu; kulturních, zábavních a rekreačních činnostech a v ubytování a stravování. V těchto odvětvích byli nahrazeni převážně občany zemí mimo EU, u nichž celkově došlo k nárůstu zaměstnanosti v kraji. Zejména se jedná o občany Ukrajiny. Občané EU mimo SR nejvíce meziročně přibyli v odvětví zásobování vodou a nejvíce ubyli v kulturních a rekreačních činnostech.
Meziroční změna počtu zaměstnanců, porovnání s očekáváním (2018 vs. 2019)
Jak je patrné z grafu níže, zaměstnavatelé vstupovali do roku 2019 optimisticky naladěni a téměř ve všech sektorech zaměstnanosti očekávali růst. Realita byla ovšem jiná. V absolutních hodnotách se nejvíce lišila očekávání od reality ve Zpracovatelském průmyslu, kde se počet zaměstnanců namísto očekávaného růstu o tisíc osob o stejný počet snížil. V relativních hodnotách byl největší rozdíl v sektoru Ubytování, stravování a pohostinství, kde namísto růstu o 18% počet zaměstnanců o 12 % klesl.
Předpokládaný pohyb na trhu práce v kraji v roce 2020 ve vazbě na aktuální data z roku 2019
Souhrnně zaměstnavatelé očekávali na začátku tohoto roku další zvyšování počtu zaměstnanců ve všech sektorech ekonomiky, velikostních skupinách i druzích vlastnictví organizace kromě smíšeného vlastnictví. Z hlediska jednotlivých odvětví byl očekáván pokles zaměstnanosti pouze ve stavebnictví, peněžnictví a pojišťovnictví a činnostech v oblasti nemovitostí.
Již nyní je zřejmé, že realita bude značně odlišná. Nezaměstnanost v Plzeňském kraji se meziročně zvýšila o 1,1 % a ubylo přes 10 tisíc neobsazených pracovních míst (psali jsme ZDE). O vývoji struktury zaměstnanosti vypovídá také tok nezaměstnanosti (více ZDE).
Velice děkujeme všem partnerům, kteří se monitoringu Úřadu práce v minulých letech zúčastnili a věříme, že se podaří získat stejně hodnotná a reprezentativní data i z aktuálně probíhajícího průzkumu. Obzvláště v dnešní turbulentní době je nezbytné mít co nejvíce relevantních informací pro koordinaci a zaměření veřejných služeb zaměstnanosti a data z tohoto monitoringu jsou v tomto směru naprosto nenahraditelná.