Průběh průzkumu
V uplynulých měsících jsme se intenzivně zabývali analýzou potřeb firem v souvislosti s automatizací a robotizací. V rámci průzkumu jsme realizovali dotazníkové šetření a vedli sérii strukturovaných rozhovorů se zástupci 14 významných zaměstnavatelů z Plzeňského kraje. Rozhovory byly realizovány dle jednotné metodologie v následující logické posloupnosti: pokročilé technologie využívané ve výrobě – pracovní pozice pracující s těmito technologiemi – hlavní pracovní činnosti těchto pozic – potřebné znalosti, dovednosti a kompetence pro tyto pracovní činnosti. Na základě průzkumu bylo zpracováno ucelené shrnutí problematiky pro Odbor školství, mládeže a sportu Krajského úřadu Plzeňského kraje (OŠMS) jako podklad pro rozhodnutí o dalším koordinovaném postupu a konkrétní reflexi potřeb trhu práce v oblasti vzdělávání.
Trendy
Potvrdilo se, že změny spojené s automatizací a robotizací se projevují ve všech sektorech průmyslu. S největší dynamikou probíhají v elektrotechnickém průmyslu, ale zásadně se dotýkají také strojírenství, keramického, plastikářského či dřevozpracujícího průmyslu. Zásadní je charakter výroby (nejméně se projevují v kusové a nejvíce v hromadné) a postavení ve firemní hierarchii a nadnárodních hodnotových řetězcích.
Technologie:
Míra a význam využívání pokročilých technologií ve výrobě neustále rostou a pro konkurenceschopnost firem jsou naprosto zásadní. Nejčastěji se jedná o (smart) senzory, kamerové systémy pro strojové vidění, technologie řízené sensory, pokročilé řízení výrobních procesů (APC), inteligentní diagnostiku a údržbu, robotiku, vestavěnou inteligenci, ale také virtuální a rozšířenou realitu ve výrobě. Probíhá rychlý pokrok ve shromažďování dat z výroby (Big data, datová analytika a strojové učení) a jejich využití pro sledování a optimalizaci výroby. Většina firem se posouvá (různým tempem) od preventivní k prediktivní údržbě.
Organizace práce:
Změna technologií se odráží také ve změně procesů a organizaci práce. Prediktivní údržba spadá více přímo pod výrobu. Velmi rozšířená je organizace práce na týmové bázi. Často je aplikován modulárně-hierarchický systém údržby.
Pracovní pozice
Zavádění moderních technologií se v menší či větší míře dotýká všech pozic. Zřetelně se rozvolňuje vazba mezi názvy studijních oborů a názvy pracovních pozic. Pracovní náplň pozic i v rámci jednoho zaměstnavatele často vyžaduje úzkou specializaci, což je nutno řešit v rámci dalšího vzdělávání. U absolventů jsou proto oceňovány spíše kvalitní technické základy a měkké kompetence umožňující flexibilní adaptaci na specifické potřeby konkrétní pracovní pozice. Byly identifikovány základní typové pracovní pozice s nejvyšším dopadem automatizace a robotizace a specifikovány požadované znalosti, dovednosti a kompetence. Kvantitativně nejvýznamnější pozicí je Seřizovač. Jakýmsi „ideálním pracovníkem“ s nejširším uplatněním a potenciálem do budoucna je Mechatronik. Nové požadavky na kompetence ale týkají také Kvalifikované obsluhy či Programátorů. Vzniká potřeba nových pracovních pozic specializovaných na práci s daty. V rámci hierarchie pozic není rozhodující počáteční vzdělání, ale praktická odbornost a schopnost předávat znalosti na nižší pozice.
Potřeba oborů
Napříč sektory je patrný posun k oborům s vyšší kvalifikací a větší mírou IT dovedností. Obecně jsou a budou poptávány všechny technické obory, nicméně se zřetelně projevuje snižování potřeby čistě mechanických oborů ve prospěch kvalifikací v elektrotechnice dle vyhlášky č. 50/1978 Sb. a lze očekávat, že tento trend bude dále narůstat. Současné kapacity těchto oborů lze tak hodnotit jako naprosto nedostačující. Oborem budoucnosti je jednoznačně mechatronika. Roste potřeba specialistů na programování nebo správu a analýzu dat, kteří najdou uplatnění v každé firmě. Obsahově nejblíže je potřebám definovaných pozic obor 26-52-H/01 Elektromechanik pro zařízení a přístroje a 26-41-M/01 Elektrotechnika (ŠVP Mechatronika).
Požadované znalosti, dovednosti a kompetence:
Základní trendem viditelným na všech pracovních opozicích je mezioborovost, tedy důraz na společný obecný odborný základ všech technických oborů. Pracovníci by kromě své specializace měli mít základní vhled do příbuzných oborů (mechanika, elektro, IT). Odborné znalosti a dovednosti se týkají zejména řídících systémů (PLC i CNC), průmyslové elektroniky (snímače, kamery, měniče, IoT…), robotiky a fluidních systémů. Zásadní význam nabývají měkké kompetence, které vytvářejí předpoklad pro efektivní aplikaci odborných dovedností.
Co bude dál?
Na základě analýzy bylo iniciováno jednání s OŠMS a řediteli relevantních středních škol, kde došlo ke shodě na úpravě oborové struktury a aktualizaci ŠVP klíčových oborů. Od příštího školního roku (2022/23) tak budou otevřeny elektrotechnické, IT a mechatronické obory na dalších školách a dojde k rozšíření kapacit těchto oborů na školách, které již tyto obory vyučují. U všech oborů dojde k aktualizaci ŠVP. Dále bude otevřena nástavba zaměřená na programování CNC či nová specializace Datový analytik.
Podrobnosti a konkrétní kroky budou ve spolupráci s firmami diskutovány na kulatém stole „Obory pro automatizaci a robotiku“, který se uskuteční 12. 10. 2021 od 9:00 do 11:00, pavilon 8 Domova mládeže SOUE Plzeň v rámci soutěže Technika má zlaté dno, která se koná v sále SOUE Plzeň od 8:30 do 12:40. Srdečně zveme zástupce všech firem, které mají o spolupráci v této oblasti zájem.