Přinášíme Vám čtvrtý článek s výsledky monitorovacího šetření zaměstnavatelů za rok 2019 v Plzeňském kraji. Tentokrát jsme se zaměřili na strukturu zaměstnavatelů zapojených do výzkumu a vývoje.
Podíl zaměstnavatelů dle sektoru ekonomiky, vlastnictví a velikosti
Ze 994 subjektů, které se zúčastnily šetření (struktura viz první článek) působilo nejvíce organizací , které se zapojily do výzkumu a vývoje v odvětvích informační a komunikační činnosti (47 %); profesní, vědecké a technické činnosti (23 %); výroba a rozvod elektřiny a plynu (20 %); ve zpracovatelském průmyslu (14 %); kulturní, zábavní a rekreační činnosti (14 %) a ostatní činnosti (11 %). Subjekty z dalších odvětví se se na vědě a výzkumu podílely výrazně méně.
Členění zaměstnanců ve výzkumu a vývoji dle vzdělání
Ze získaných dat vyplývá, že většina zaměstnanců ve výzkumu a vývoji má vysokoškolské vzdělání, a to napříč sektory ekonomiky, typem vlastnictví organizace, nebo velikosti organizace. Zaměstnanci ve výzkumu a vývoji bez VŠ nejčastěji pracují ve II. sektoru, v soukromé sféře a ve středně velkých organizacích.
Rozdělení pracovníků ve výzkumu a vývoji mezi odvětví
Nejvíce pracovníků pracovalo v sektoru Vzdělávání (42 %). V sektoru Ostatní profesní, vědecké a technické činnosti pracovalo 26 % pracovníků a ve Zpracovatelském průmyslu 24 %. Sektor Informační a komunikační činnosti se na celkovém počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji podílí 4 % a Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 3 %.
Nejčastěji uváděné výzkumné instituce
Zaměstnavatelé nejčastěji spolupracovali se Západočeskou univerzitou v Plzni (v rámci ní zejména s Fakultou elektrotechnickou a Fakultou strojní). Následovalo České vysoké učení technické v Praze (zejména Fakulta strojní a Fakulta stavební) a na třetím místě s Fakultou bezpečnostního inženýrství VŠB – Technické univerzity Ostrava. Respondenti spolupracovali také s Akademií věd České republiky (zejména Ústav chemických procesů), Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích (zejména se Zemědělská fakulta) a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (zejména Fakulta potravinářské a biochemické technologie). V rámci Univerzity Karlovy nejčastěji spolupracovali s Lékařskou fakultou v Plzni a zastoupeno bylo také Vysoké učení technické v Brně, v rámci kterého nejčastěji spolupracovali s Fakultou strojního inženýrství.