PAKT ZAMĚSTNANOSTI PLZEŇSKÉHO KRAJE

Společně míříme k prosperitě regionu
  • Domů
  • O Paktu
  • Aktuality
  • Kontakty
  • Pro partnery
  • Poradce v PK
  • Studuj v PK

Pohyb na trhu práce v Plzeňském kraji – srovnání vývoje struktury zaměstnanosti mezi roky 2019 a 2020

Domů
/
Aktuality
/
Pohyb na trhu práce v Plzeňském kraji – srovnání vývoje struktury zaměstnanosti mezi roky 2019 a 2020
Posted on 24. 11. 2021 by Zuzana Sahulová

V sérii článků postupně představujeme výsledky monitorovacího šetření zaměstnavatelů za rok 2020 v Plzeňském kraji. (více ZDE).

V posledním článku z letošní série se zaměříme na srovnání vývoje struktury zaměstnanosti mezi roky 2019 a 2020 a také na to, jaký vývoj očekávali zaměstnavatelé pro rok 2021.

Z hlediska reprezentativnosti šetření  nedošlo oproti roku 2019 k výraznému poklesu pokrytí
jednotlivých odvětví. Dotazníkové šetření za rok 2020 pokrylo 57% všech
zaměstnanců v kraji. Ke zvýšení reprezentativnosti došlo ve zpracovatelském průmyslu; dopravě a
skladování; velkoobchodu a maloobchodu; vzdělávání; veřejné správě a obraně a ve zdravotní a sociální péči. Snížení reprezentativnosti naopak nastalo ve stavebnictví; informačních a
komunikačních činnostech a v peněžnictví a pojišťovnictví

Vývoj celkové zaměstnanosti

Z meziročního srovnání mezi lety 2019 a 2020 vyplývá, že největší růst zaznamenal III. sektor ekonomiky, II. sektor naopak zaznamenal největší pokles.

Největší růst zaměstnanosti zaznamenala tato odvětví:

  • zdravotní a sociální péče (+718 osob)
  • vzdělávání (+521 osob)
  • administrativní a podpůrné činnosti (+190 osob)

Největší pokles zaměstnanosti zaznamenala tato odvětví:

  • zpracovatelský průmysl (-1652 osob)
  • kulturní, zábavní a rekreační činnosti (-1044 osob)
  • ubytování, stravování a pohostinství (-229 osob)

Vývoj struktury vzdělání

Největší nárůst vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců zaznamenaly kulturní,
zábavní a rekreační činnosti a profesní, vědecké a technické
činnosti. K největšímu poklesu VŠ zaměstnanců naopak došlo v ubytování, stravování a pohostinství.

U zaměstnanců se základním vzděláním došlo k největšímu zvýšení počtu v sekci administrativní a podpůrné činnosti, k největšímu poklesu pak v ubytování, stravování a pohostinství.

V celkově nejpočetněji zastoupeném stupni vzdělání – vyučení bez maturity došlo k největšímu nárůstu zaměstnanosti v sekci ubytování, stravování a pohostinství a v kulturních činnostech. K největšímu poklesu pak došlo v sekci administrativní a podpůrné činnosti.

Meziroční vývoj struktury profesí

Meziroční vývoj struktury profesí ukazuje, největší celkový růst zaměstnanosti byl zaznamenán u následujících profesí:

  • pracovníci ve službách a prodeji (sekce ostatní činnosti)
  • techničtí a odborní pracovníci (sekce veřejná správa a obrana)
  • řemeslníci a opraváři (sekce výroba a rozvod elektřiny, …)

Naopak k největší celkovému poklesu zaměstnanosti došlo meziročně v těchto profesích:

  • úředníci (sekce kulturní, zábavní a rekreační činnosti)
  • obsluha strojů a zařízení (sekce výroba a rozvod elektřiny, …)
  • pracovníci ve službách a prodeji (sekce doprava a skladování)

Pozn: Do srovnání jsou zahrnuty pouze dotazníky, které zúčastněné organizace zaslaly v obou letech. Zaměstnavatelé podílející se na šetření pravděpodobně informace o profesích nesdělili přesně, uvedená čísla lze tedy považovat pouze za orientační.

Meziroční vývoj struktury zaměstnaných cizinců

Z meziročního vývoje struktury zaměstnaných cizinců vyplývá celkový pokles počtu občanů Slovenské republiky mezi zaměstnanci, a to především v sekcích

  • peněžnictví a pojišťovnictví;
  • doprava a skladování;
  • stavebnictví
  • ubytování, stravování a pohostinství.

Tito zaměstnanci byli nahrazeni převážně cizinci ze třetích zemí (tzv.třetizemci), u nichž celkově došlo k výraznému nárůstu zaměstnanosti v Plzeňském kraji. Jedná se především o občany Ukrajiny.

Občané Slovenské republiky naopak zaznamenali největší nárůst v sekci informační a komunikační činnosti, kde naopak výrazně poklesl počet zaměstnaných cizinců – třetizemců.

Meziroční změna počtu zaměstnanců, porovnání s očekáváním (2019 vs. 2020)

 

Jak je patrné z obou grafů, zaměstnavatelé vstupovali do roku 2020 s optimistickými očekáváními – ve všech sektorech zaměstnanosti očekávali růst. Realita byla zvláště v některých sektorech ovšem značně odlišná:

  • v absolutních hodnotách se očekávání a realita nejvíce lišily ve Zpracovatelském průmyslu, kde se počet zaměstnanců namísto očekávaného růstu o více než 1300 osob snížil o více než 1600.
  • v relativních hodnotách byl největší rozdíl v sektoru Ubytování, stravování a pohostinství, kde namísto očekávaného více než 13% růstu nastal v reálu více než 50% pokles.

Nezanedbatelný pokles zaznamenal oproti očekáváním také sektor Kulturní, zábavní a rekreační činnosti, a to jak v absolutních (-249), tak v relativních (-16,1%) hodnotách.

Pozn.: Zahrnuty byly pouze dotazníky, které byly organizacemi zúčastněnými v dotazníkovém šetření poskytnuty v obou letech.
Reálná změna představuje rozdíl skutečného počtu zaměstnanců k 31.12.2020 a k 31.12.2019.
Očekávaná změna představuje rozdíl očekávaného stavu ke dni 31.12.2020 (tak, jak bylo uvedeno k 31.12.2019) a skutečného stavu k 31.12.2019.

Předpokládaný pohyb na trhu práce v kraji v roce 2021 ve vazbě na aktuální data z roku 2020

Souhrnně zaměstnavatelé očekávají zvyšování počtu zaměstnanců ve II. a III. sektoru ekonomiky, všech velikostních
skupinách a soukromém vlastnictví. Z uvedeného vyplývá, že epidemie Covid-19 neměla velký vliv na
zaměstnavatele. Lze vyvodit, že mají zakázky a stále potřebují nové zaměstnance

Pozn.: v případě, že zaměstnavatel výhled k 31.12.2021 neuvedl, byl uplatněn předpoklad zachování stávajícího stavu zaměstnanců

Souhrnně zaměstnavatelé očekávali na začátku tohoto roku stagnaci nebo další zvyšování počtu zaměstnanců téměř ve všech sektorech ekonomiky, výjimku tvoří sekce O-Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, kde byl v absolutních i relativních hodnotách očekáván pokles. Mírný pokles byl dále očekáván v sekcích L- Činnosti v oblasti nemovitostí a K-Peněžnictví a pojišťovnictví.

Zaměstnavatelé očekávali zvyšování počtu zaměstnanců ve II. a III. sektoru ekonomiky, a to všech velikostních skupinách a zejména soukromém vlastnictví (2949/3,6%).
Z výše uvedených dat lze usuzovat, že epidemie Covid-19 neměla na zaměstnavatele velký vliv, z poskytnutých informací lze vyvodit, že firmy mají zakázky a stále potřebují nové zaměstnance.

Jaká bude realita 2021?

Prozatím se zdá, že propad české ekonomiky způsobený koronakrizí se  v Plzeňském kraji sice projevil, nicméně nikterak dramaticky. Od února opět můžeme sledovat úbytek nezaměstnaných a nárůst volných pracovních míst. Tento trend potvrdil i náš únorový průzkum zaměřený na dopady pandemie Covid-19 na personální a mzdovou politiku firem. Podrobnosti k bleskovému průzkumu naleznete ZDE. Do průzkumu se zapojilo 34 velkých zaměstnavatelů z Plzeňského kraje. Únorový průzkum zjistil, že třetina zaměstnavatelů nadále udržuje současný počet zaměstnanců a další třetina plánuje zaměstnance nabírat.

Úřad práce i Pakt zaměstnanosti velmi děkuje všem zaměstnavatelům, kteří se do šetření za rok 2020 zapojili!
Zároveň všechny zaměstnavatele prosíme o poskytnutí součinnosti při dalším šetření za rok 2021, které se bude konat v lednu a únoru 2022.
Obzvláště v dnešní turbulentní době je nezbytné mít co nejvíce relevantních informací pro koordinaci a zaměření veřejných služeb zaměstnanosti a data z tohoto monitoringu jsou v tomto směru naprosto nenahraditelná.

 

Posted in
PAKT ZAMĚSTNANOSTI PLZEŇSKÉHO KRAJE
©2018 Regionální Rozvojová Agentura | Tvorba webových stránek