Posted on by

Přinášíme Vám další ze série článků k výstupům monitorovacího šetření zaměstnavatelů za rok 2020 (více ZDE). V tomto článku se blíže podíváme na strukturu zaměstnanosti podle cizí státní příslušnosti. 


Podíl organizací uvádějících zaměstnávání zahraničních pracovníků

Stejně jako v roce 2019, i v roce 2020 potvrdilo monitorovací šetření značnou závislost zaměstnavatelů v Plzeňském kraji na pracovní síle ze zahraničí. Celkový podíl organizací uvádějících zaměstnávání zahraničních pracovníků činil 45%.

Vyšší podíl zaměstnavatelů, kteří uváděli zaměstnávání cizinců, byl v odvětvích:

  • zpracovatelský průmysl
  • administrativní a podpůrné činnosti
  • doprava a skladování

Oproti tomu žádné cizince dle průzkumu nezaměstnávaly firmy ze sektorů těžba a dobývání a činnosti v oblasti nemovitostí. Organizace z těchto odvětví však zároveň byly v průzkumu velmi málo zastoupené. 

Nejčastěji zaměstnávaly cizince firmy ve zpracovatelském průmyslu (Sekce C – podíl 70%), v administrativních a podpůrných činnostech (sekce N) zaměstnávalo cizince 67% firem a v dopravě a skladování (Sekce H) 60%.

Struktura zaměstnaných zahraničních pracovníků se pochopitelně odvíjí od vzorku zaměstnavatelů, kteří se do šetření zapojili a je tedy nutné ji vnímat pouze orientačně. Např.: sektory I, K a L mají nízké zastoupení zaměstnavatelů, kteří se do šetření zapojili

Porovnání s loňskými výsledky:

  • výrazně poklesl podíl firem zaměstnávajících cizince v odvětví  výroba a rozvod elektřiny, plynu (Sekce D – z 80% za rok 2019 na 38% za rok 2020)
  • naopak vzrostl podíl subjektů zaměstnávajících cizince v Sekci M – Profesní vědecké a technické činnosti (z 32% v roce 2019 na 48% v roce 2020).
  • pokles podílu cizinců zaznamenala Sekce M – Administrativní a podpůrné činnosti (ze 75% v roce 2019 na 67% v roce 2020)
  • menší podíl zaměstnávaných cizinců uváděly také firmy v odvětví Kulturní, zábavní a rekreační činnosti (Sekce R – pokles z 57% v roce 2019 na 47% v roce 2020) a v ostatních činnostech (Sekce S – pokles ze 67% v roce 2019 na 45% v roce 2020).

Členění dle původu

Nejčastěji uváděnými zeměmi původu cizinců jsou: Slovensko, Ukrajina, Bulharsko, Rumunsko, Polsko, Německo.

Z celkového počtu zahraničních pracovníků tvoří největší podíl ostatní cizinci (tj. mimo zemí EU a Slovenska). Nejvíce cizinců z nečlenských zemí EU pracuje v Sekci ubytování, stravování a pohostinství (Sekce I – 88%). Občané Slovenské republiky (SR) jsou nejvíce zastoupeni v odvětví Výroba a rozvod elektřiny a plynu… (Sekce D – 91%) a ve Veřejné správě a obraně (Sekce O – 70%).  Občané EU mimo SR jsou nejčastěji zaměstnáni v Sekci E – Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi (podíl 72%) a v Sekci G – Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel ( podíl 49%).

Porovnání s loňskými výsledky:

  • výrazně vzrostl v Sekci E – Zásobování vodou, činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi podíl cizinců z řad občanů EU (růst z 29% v roce 2019 na 72% v roce 2020) na úkor Slováků (pokles z 67% v roce 2019 na 20% v roce 2020).
  • podobné změny nastaly i u Sekce G – Velkoobchod a maloobchod, kde vzrostl podíl cizinců z řad občanů EU (růst ze 14% v roce 2019 na 49% v roce 2020) a snížil se počet Slováků (pokles z 47% v roce 2019 na 27% v roce 2020).
  • v Sekci I – Ubytování, stravování a pohostinství se zvýšil podíl ostatních cizinců (z 55% v roce 2019 na 88% v roce 2020) a snížil se podíl Slováků i občanů EU.
  • v Sekci K – Peněžnictví a pojišťovnictví se na polovinu snížil podíl zaměstnaných Slováků (ze 100% v roce 2019 na 50% v roce 2020) a navýšil se podíl občanů EU (17%) a ostatních cizinců (33%)
  • u Sekce M – Profesní, vědecké a technické činnosti došlo ke zvýšení podílu zaměstnaných Slováků (z 24% v roce 2019 na 41% v roce 2020) a snížení podílu občanů EU (z 54% v roce 2019 na 32% v roce 2020)
  • v Sekci R-Kulturní, zábavní a rekreační činnosti pak došlo k poklesu podílu zaměstnaných občanů EU (ze 43% v roce 2019 na 32% v roce 2020) a vzrůstu podílu Slováků (z 19% v roce 2019 na 27% v roce 2020) a ostatních cizinců (z 38% v roce 2019 na 42% v roce 2020).


Vlastnictví a velikost organizace

U organizací s nižším počtem zaměstnanců je zastoupení zahraničních pracovníků výrazně menší. Velké organizace zaměstnávají třikrát více cizinců než organizace malé (do 49 zaměstnanců).

Oproti loňskému průzkumu se mírně snížil podíl zaměstnaných cizinců v malých firmách (z 30% v roce 2019 na 25 v roce 2020) a zvýšil podíl cizinců ve středně velkých firmách (50 – 249 zaměstnanců, z 50% na 53%)

Z hlediska vlastnictví organizace je nejvyšší podíl cizinců ve firmách v soukromém vlastnictví (57%). Vysoký podíl zahraničních pracovníků je také ve smíšeném vlastnictví, kde je výsledek ale ovlivněn nízkým počtem zúčastněných zaměstnavatelů. Oproti loňsku klesl počet cizinců ve firmách v družstevním vlastnictví (z 52% na 44%).

Z porovnání dvou koláčových grafů níže pak vyplývá různá intenzita zaměstnávání cizích státních příslušníků v jednotlivých odvětvích. Nejintenzivněji jsou cizí státní příslušníci zaměstnáni ve zpracovatelském průmyslu, který se na celkovém počtu firem zaměstnávajících cizince podílí 47% a zároveň zaměstnává 69% z celkového počtu zaměstnaných cizinců v regionu.
S velkým odstupem je pak druhé odvětví, v němž jsou nejpočetněji zastoupeni cizinci, a to je Sekce H – Doprava a skladování (9% cizinců).

 

Zdroj: Úřad práce ČR: Zpráva z monitorovacího šetření zaměstnavatelů za rok 2020 v Plzeňském kraji

Posted in